čtvrtek 4. července 2013

OČKOVÁNÍ

Připadá mi, že při očkování je běžný postup nechat miminko ležet samotné na podložce, přidržované cizím člověkem (v lepším případě rodičem) a takhle se má, chudáček, najednou vyrovnat s bolestí.

Já jsem B. při prvním očkování držela přitisknutou na sobě a hned poté ji nakojila a teď při druhé dávce byla naočkovaná přímo u kojení (díky H. za tip!). Brečela asi 10 vteřin, dopila a pak se na doktora i sestřičku znovu smála. Tak mi bylo hrozně líto miminka, co bylo na očkování před námi, které plakalo dlouho a hodně  a poplakávalo ještě další čtvrt hodiny poté, když ho v čekárně připoutali do autosedačky a nikoho jeho bolest, se kterou by se nejlíp vyrovnávalo u mámy nezajímala...

2 komentáře:

  1. Trefná poznámka. Musím říct, že u našeho doktora naopak je běžný postup miminko držet přitisknuté k sobě, sestřička nás tak hned instruovala. Ale věřím, že ne všude to tak je. Náš syn očkování snášel povětšinou dobře, vždy po píchnutí jsem hned říkala, že už je to hotovo, což bylo slovo pro ukončení děje, kterému rozuměl a většinou neplakal. Jednou ho to bolelo nějak víc, takže i přes tohle držení pak dost plakal, ale já hned v čekárně zasedla a dostal mlíčko, protože kojení prý tiší i bolest. Očkovat přímo u kojení je dobrý tip!!!(a mě by asi nenapadlo..)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ráda slyším, že je to jinde obráceně než u nás. A oznámit "hotovo" je taky dobrý nápad!

      Vymazat