Uplynulé 4 dny jsem strávila v nemocnici. Začalo to jako nevinná žaludeční viróza a za 1,5 dne (!) mě operovali s pokročilým zánětem slepého střeva. Bylo fakt štěstí, že jsem se nechala přemluvit k návštěvě doktora, když se křeče v břiše spíš zhoršovaly a nesnažila jsem se kurýrovat doma jako obvykle. Prý mě operovali ne za 5 minut 12, ale přímo v hodině dvanácté.
Bělinka zůstala doma s M., který mi ji vozil 2-3x denně a všemožně se jí snažil nahradit nenahraditelnou mámu. Máma najednou nebyla a Bělinka to nesla hodně těžce. A my s ní.
Asi se z našeho odloučení budeme ještě dlouho vzpamatovávat, B. se teď ode mě nechce hnout ani na krok (jídelní židličku jí dnes M. donesl k mé posteli), chce se neustále kojit (klidně i po půl hodině) a získávat tak ztracenou jistotu.
Tolik se těším, až dnes zase budeme spát vedle sebe!
(Ještě tragikomická perlička - po 3 dnech strávených jen o tekutinách mi konečně dovolili nemocniční "přísně šetřící dietu", která spočívala v kusu masa s bramborovou kaší ze sáčku a UHO s květákem, hráškem a kouskem jakéhosi kabanosu:))
(Ještě tragikomická perlička - po 3 dnech strávených jen o tekutinách mi konečně dovolili nemocniční "přísně šetřící dietu", která spočívala v kusu masa s bramborovou kaší ze sáčku a UHO s květákem, hráškem a kouskem jakéhosi kabanosu:))