pondělí 31. srpna 2015

U ZUBAŘKY

B. jsme s sebou odmalinka brali na preventivní prohlídky, aby viděla, jak to u zubaře chodí a že není třeba mít strach, ale sama ukázat zoubky odmítala (ani zdálky). Nechali jsme tomu volný průběh, nemělo by smysl ji s pláčem nutit, aby se pak zubaře bála až do dospělosti. Před pár měsíci jsem ji přehlásila k mladé paní zubařce, mé spolužačce z gymplu, která jí ukázala barevná zrcátka a ordinaci. Zoubky si ale prohlédnout nenechala a další pokus jsme o pár měsíců odložily.

Pár týdnů před akcí jsme si četly, povídaly, hrály divadlo se zubařskou tematikou a nejoblíbenější byla pohádka o princezně Anně, jak zbožňovala čištění zubů a návštěvy zubaře:) Sice B. se tam pořád nechtělo, ale nakonec to dopadlo nečekaně skvěle. Na zubařském křesle jsem ji vzala na klín, ona prostě jen otevřela pusu a za dvě minuty jsme byly venku z ordinace! Nicméně myslím, že za zdárný průběh spíš může fakt, že k tomu prostě časem sama dozrála než že by pomohl ten tyjátr kolem:)


sobota 29. srpna 2015

35 MĚSÍCŮ

* B. schovává věci a při hledání naviguje "zima, přihořívá, hoří"
* úplně suverénně a v klidu zvládla návštěvu zubařky
* začalo ji víc bavit kreslení
* její vzor je princezna Anna z Ledového království
* se Z. cvičí, povídá jí a zpívá, občas pozná, když potřebuje čůrat (aniž by vůbec začala kňourat)
* když Z. kňourá, utěšuje ji: "Zojí, já jsem tu s tebou, vydrž, máma přijde..." (ale někdy ji i otráveně sjede: "Zojo, nech mě, neřvi!")
* nejčastější slovo je "proč?"
* ptala se mě: "Když jsi byla malá, měli jste umyvadlo? A papíry? Pastelky? ...:)

pátek 28. srpna 2015

5 MĚSÍCŮ

* pětiměsíční Z. se na bříšku točí kolem své osy, dělá letadlo a couvá, na chvíli se nadzvedne na kolínka
* po všem se sápe a všechno cpe do pusy
* objevila nožičky a cucá si na nich prsty
* ráda si s někým povídá (B. s ní mluví "její řečí", tak na sebe navzájem piští:))
* vyřešili jsme problém "kam s ní", když někam jdeme a je vzhůru, abychom ji nemuseli nosit na rukách (sice už občas vydrží v šátku/Manduce, ale jen chvíli a hluboký kočár je zase hrozně neskladný) - leží si na bříšku ve sklopených golfkách a kouká ven oddělanou boudou
* začala se v noci častěji budit - někdy stačí nakojit, jindy ji v polospánku (když se i po nakojení neklidně převaluje) dám i vyčůrat/přebalím a spí dál
* roste jako dříví v lese, cíleně ji nijak moc nezabavuju - většinou pozoruje B./asistuje u toho, co děláme/leží na kuchyňské lince nebo s kočkou venku na dece, něco ocucává a je spokojená:)

čtvrtek 27. srpna 2015

GEOMETRICKÉ TVARY

Milá návštěva přinesla B. nálepky barevných tvarů (mají prý v Kiku), tak jsme je použily pro okaté příšerky a jen tak mimochodem je pojmenovávaly.

neděle 23. srpna 2015

KNIHOVNIČKA

Bříško, bříško, kdo v tobě bydlí?
(Miriam Pešková)

Vývoj miminka v bříšku formou básniček a originálních ilustrací, ze kterých mám pocit, jako bych se opravdu ocitla uvnitř dělohy.





Ti otravní králíci
(Ciara Flood)

Milý příběh o tom, že je mít kamarády je nakonec lepší než být sám.




Mouk
(Marc Boutavant)

Medvídek Mouk cestuje po světě a na obrázkových dvojstranách seznamuje čtenáře s různými zeměmi a jejich kulturou. Kniha, u které jde hodně hledat, mluvit a vysvětlovat. B. po ní ráda sahá, ačkoliv na můj vkus je už moc křiklavá a chaotická. (Ke knížce jsou i opakovaně použitelné samolepky, ale my ji měly půjčenou z knihovny už bez nich.)






Pojďte s námi na houby
(Radomír Socha, Andrea Popprová)

Dvanáctistránkové leporelo o houbách jedlých i nejedlých.



úterý 18. srpna 2015

PAVÍM PEREM

Byli jsme na prohlídce zámku a B. zaujalo, že dřív lidé psali inkoustem a brkem. Tak si pár per našla a doma jsme zkoušely psát - nejdřív jen tak a pak do klovatiny, kde se inkoust krásně rozpíjel. 

neděle 16. srpna 2015

DĚROVANÉ OBRÁZKY

Vypichování jehlou podle vzoru na polystyrenovém podkladu.

O PŘÍCHODU SOUROZENCE

Na přání vkládám článek o přípravě na sourozence a o tom, jak probíhalo sžívání se s novou sestřičkou. Nebudou to žádné zázračné ani zaručeně správné tipy, jen přiblížení, jak to bylo u nás...

V těhotenství jsme si s B. často prohlíželi její miminkovské album a vyprávěli jsme jí, co dělala a jak jsme se o ni starali - a že to takhle bude i s miminkem, až se narodí. Povídáním jsem se ji snažila připravit na to, že si s ním zatím moc zábavy neužije, že bude ze začátku hodně potřebovat mámu, že může někdy plakat, protože neumí mluvit, aby řeklo, co chce... 

Neříkali jsme jí nic o "velkých sestřičkách" a o tom, jak bude pomáhat, to nám připadalo jako dost nepřiměřené očekávání u dvouapůlletého dítěte, které bude mít co dělat samo se sebou...
První dva měsíce byly ještě divočejší, než jsem si dokázala představit a bylo to hodně náročné pro nás všechny. K Zojce se B. chovala hezky, ale jinak na sebe upoutávala pozornost a vybíjela si nahromaděný stres dost nevhodnými způsoby. Pláč a vztekání jsme řešili snad 100x za den. Ještě horší byl smutek v jejích očích...

Narození sestřičky jsem se jí snažila kompenzovat zvýšenou pozorností, ubezpečováním, že ji máme pořád stejně rádi, každý večer jsem ji uspávala tak jako dřív, ideálně bez Z.... Já sama, jako prvorozená jsem se docela dokázala vcítit do jejích pocitů nebo jsem si v krizových situacích připomínala příměr nové manželky. (Jak bych se cítila, kdyby si manžel přivedl domů druhou manželku?) Byla jsem z toho zoufalá, v šestinedělí jsem po večerech brečela nad tím, jak se B. asi musí cítit a bylo mi jí tak líto a přes den mě zase hrozně vytáčelo její chování...

Ale po několika týdnech jsem se na situaci dokázala podívat z jiného úhlu pohledu. A tak jsem jí začala povídat o svém dětství, jak pro mě bylo sice těžké, když se mi narodil brácha, ale jak jsme si pak spolu hráli, až jsme byli větší a jak je to bezva, že budou mít jedna druhou. Zdá se mi, že jakmile jsem se zbavila vlastního pocitu viny za B. smutek, situace se začala pomalu zlepšovat...

Někdy ji nechám hrát si na miminko - říkám jí tak, nosím ji, dám jí na hlavu miminí klobouček... :)
Zapojování do péče o Z. začalo fungovat až později, když už bývala víc vzhůru - s radostí a důležitě ji B. hlídá, zapojuje ji do svých her, houpe v hacce, zkouší přebalovat nebo obléct ponožky...

Připadá mi důležité dovolit dítěti upustit páru (ale ideálně tak, aby to neobtěžovalo ostatní) a projevit pochopení, ale nelitovat ho... Asi bych příště víc než starší dítko připravovala sebe. Mám pocit, že má-li to dobře srovnané máma, zvládne to líp i dítě:)


pátek 14. srpna 2015

ŠVADLENKA

Šití B. zaujalo už před časem a sem tam se k prohrabování šitíčka vrací (prodává třeba špendlíkové zmrzliny:)). Tentokrát dostala sadu k ušití kabelky - jednotlivé dílky s připravenými dírkami, kus vlny, plastovou jehlu a ozdoby (místo nich ovšem B. dala kabelce osobitější design). Já jsem jí dílky přidržovala a B. prošívala - vydržela se soustředit hrozně dlouho a větší polovina je její práce.


A další ušité prvotiny - prý krokodýl a ptáček:)

středa 12. srpna 2015

POSVATEBNÍ

Čtvrté výročí naší svatby, pořád stejné místo, jen počet klokanů se navyšuje:)


DĚRAVÉ SÁČKY

Původní záměr byl malovat děravým sáčkem na chodník (inspirace od Jany z lesa), ale to B. nezaujalo. Zato prostřihávání děr nůžkami a následné vodopády ji bavily hodně.

neděle 9. srpna 2015

DALEKOHLED

Oživení procházek a výletů. Dáváme si úkoly - najdi netýkavku, mravence, něco žlutého... a zaměřujeme dalekohledem (stačilo slepit dvě ruličky od toaletního papíru).

pondělí 3. srpna 2015

KAPÁTKO

Oblíbená práce s kapátkem zase trochu jinak. Nejdřív do tvořítek nasypaná zrnka potravinářského barviva a pak do nich kapaná čistá voda.

neděle 2. srpna 2015

TVAROHOVÉ KNEDLÍKY

Tvarohové knedlíky jsem nikdy nevařila, odrazovala mě od nich představa, že to s tím lepivým těstem musí hrozně dlouho trvat. Až jsem narazila na Katorův recept slibující těsto skoro jako plastelínu. A fakt jo, ideální těsto pro dětskou práci:) Odteď budeme vařit knedlíky pravidelně:)

sobota 1. srpna 2015

PINKÁNÍ

Ve sklepě objevená souprava na badminton a líný tenis. Pro B. zatím dost náročné na koordinaci, ale trénuje s radostí:)