pátek 1. května 2015

1 MĚSÍC

1. týden:
* Dvoudenní bonding s naháčkem Zojkou a téměř nepřetržité kojení (je bezdudlíkové miminko).
* Je tak malinká! (porodní váha 3300g)
* Pláčem reaguje na přebalování, oblékání, přílišnou manipulaci - zatímco B. jako novorozenec byla hrozně klidná a téměř neplakala. Jsem z rozdílnosti obou holčiček dost překvapená.
* Většinu dne prospí, za to v noci se často budí. Občas vzbudí i B., pak uspávám obě najednou. (Teď už v noci nepláče, jsem vzhůru vždycky předtím, než vůbec stačí kvíknout a kojí se jen 2x za noc.)
* Všechna vyšetření jsou v pořádku.
* B. ji oslovuje "rejnoček" a "Karkulka" a nenechá na ni nikoho ani sáhnout.

2.-3. týden:
* Buď jsem už zapomněla, jaké je to mít malé miminko nebo jsem to u B. tak intenzivně nezažila, ale často si teď připadám úplně zaseknutá v kolotoči "přebalím - nakojím - dám čůrat - dokojím - poblinká se - převlíknu (někdy i sebe, prostěradlo, polštář...) - přebalím - uspávám - chce čůrat - přebalím - nakojím - uspávám", což je proces minimálně na hodinu.
* Poprvé byla v divadle na dětském představení, prospala ho u mě v šátku:)

4. týden:
* Velikostně teď vypadá jako B., když se narodila:)
* Občas vykouzlí vědomý úsměv nebo naváže oční kontakt.
* Prohlíží si černobílé mobily a hračky nebo kytky na okně proti světlu.
* Má ráda polohu na bříšku a snaží se v ní zvedat hlavičku.

Po porodu jsem byla nejdřív rozčarovaná z toho, jak je Z. uplakané miminko, ale postupně jsem přišla na to, že je to kombinací velmi častého čůrání (v bdělém stavu i po 10 minutách) a ohlašování své potřeby pláčem. A ulevilo se mi, když jsem to přijala jako fakt. Už cítím, že jí docela rozumím, že jsme se po měsíci sžily a většinou dokážu odhadnout, proč pláče.

Těší mě, jak je Z. kontaktní miminko, hodně ji nosíme a v noci spává na M. hrudníku nebo těsně vedle mě. Po měsíci začíná na spaní tolerovat i hacku, v kočárku byla zatím jen párkrát.

Fyzicky se cítím nesrovnatelně líp než po prvním porodu, určitě i díky placentovému koktejlu a kapslím. Po týdnu jsem víceméně normálně fungovala, zatímco u B. jsem si nemohla pořádně sednout ani delší dobu stát, hrozně jsem se zadýchávala. U Z. jsem po třech týdnech vytáhla kolo:)

Jím všechno tak, jak jsem byla zvyklá (zapečená brokolice s rajčaty pár hodin po porodu:)) a nevypozorovala jsem, že by to na Z. mělo nějaký vliv.

6 komentářů:

  1. Tak u nás to bylo přesně naopak. Pikolínka byla dost plačtivá a Lucka byla a je klidná a pohodová. Takže jsem byla mile překvapená:)
    Oslovení "rejnoček" je parádní!

    OdpovědětVymazat
  2. Pamatam si ako velmi ma vyplasilo, ze nasa (tiez Zoja, mimochodom) je z uplne ineho cesta nez jej starsi brat (ju volame amazonka, jeho metafyik). Dnes ma takmer dva a pol roka, ale dlho mi trvalo prijat to. Bohu vdaka za nosenie. Myslim, ze ja som sa naucila omnoho viac nez ona :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Amazonka a metafyzik, krásné. Ty rozdílnosti mezi sourozenci mě fascinují, jsem zvědavá, jakým směrem se to bude vyvíjet u nás:)

      Vymazat
  3. S dovolenim bych Se chtela zeptat na ten placentovy koktejl a kapsle. Uvazuji o nich a videla jsem na youtube jejich pripravu poródni asistentkou.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mrkněte na http://www.zpracovaniplacenty.cz/
      Já jsem byla moc spokojená, příval energie byl opravdu znát - hlavně když jsem si párkrát vzala kapsli až odpoledne, měla jsem pak velký problém v noci usnout:)

      Vymazat