Tento týden pokračujeme v marodění, holky jsou ukňourané, já nevyspalá, tak zatím přispěju vodními aktivitami staršího data. Minulý víkend jsem totiž popletla pořadí témat a k babičce a dědovi jsme s sebou vzaly Moře slané vody. Při čtení jsme se dál než na první stránku s dopisem v lahvi nedostali, neb bratránek J. tvrdil, že se skleněná lahev ve vodě rozmočí.
A tak jsme poprosili babičku o pár věcí, abychom zkusili, jak to s tou lahví vlastně je. B. a J. si nakreslili dopisy, stočili je do ruličky a nacpali do lahve. Do lavoru jsme napustili vodu a v moři nesměla chybět sůl, ochutnávači testovali:) No a když jsem se J. zeptala, jestli je lahev rozmočená, tak prý jo:) A tak pak jsme ještě trhali toaletní papír a ukazovali jsme si rozdíl mezi věcí rozmáčenou a mokrou, aby bylo jasno v pojmech:)
Doma jsme se šly po dešti projít, a když Z. zamířila rovnou do kaluže, řekla jsem si, že přece bude ten vodní týden a v nabídce aktivit bylo snad i nějaké tančení v dešti, tak proč ne:) A tak běhaly, lezly, seděly a cákaly, šťastné jako blechy.
Na táboře jsme se vydaly bosýma nohama proti proudu potoka...
... a dorazily k rybníku, který byl za mých tábornických let jedinou možností pořádné hygieny:)
Pani premilá, tomu ja vravím poriadne leto. (A bratranec J. je nejlepší. :D)
OdpovědětVymazat