O POHYBU

Nepočítám-li zavinování a nošení, B. měla od malinka volnost pohybu. V postýlce byla naposledy ve dvou měsících, ohrádku jsme nevedli a od té doby, co se začala sama pohybovat měla přístup všude.

I venku jsem ji co nejčastěji nechávala prozkoumávat terén - jak na bříšku, tak po kolenou. Jakmile začala chodit, šla pokaždé část trasy po svých a postupně se pěší úseky prodlužovaly. Akorát kolem roku a půl měla fázi, kdy se jí moc chodit nechtělo, pokud byl k dispozici kočárek.

Ve 20 měsících jsme pořídili cyklosedačku, zároveň se taky naučila jezdit na kolo-odrážedle a tím skončilo kočárkové období. S časovou rezervou tedy B. jezdí nebo chodí pěšky a běžně zvládá trasy kolem 2-3 km.

Kolem jejího půl roku jsme zkusily několik lekcí cvičení kojenců, ale nesedělo to ani jedné z nás. O rok později jsme začaly chodit do dětské tělocvičny se spoustou pomůcek a tam nás to baví obě díky neorganizovanosti a - řekla bych - komunitnímu rozměru.

První léto byla nadšená z plavání v bazénu a chtěla se i potápět, letos ji to moc neoslovilo a radši si hrála na prvním schodu.

Po druhém roce jsme zkusily dětskou jógu, kam chodí ráda, ačkoliv se tam spíš jen dívá a zapojit se nechce. Cviky pak předvádí až doma:)

Hry s balónem jsou poslední dobou favorit. Hází, kope, kutálí a shazuje kuželky.