První trimestr je za mnou a já si pořádně ani neuvědomuju, že jsem těhotná. S Bělinkou jsem prožívala každý týden, četla jsem si, jak se vyvíjí, plánovala a všechno hrozně řešila, až mi to teď připadá úsměvný:)
Nejvíc vnímám těhotenství tím, že jsem pořád unavená. Chodím brzy spát a budím se tak 5x za noc kombinací výletů na záchod, M. chrápáním a kojením B. (ano, pořád kojím v noci i přes den a měnit to nechci,
o kojení v těhotenství tady), a tak si někdy odpoledne zdřímneme s B. obě. Jinak se cítím výborně, nevolnosti se mi vyhnuly a ani mi nebývá na omdlení jako mi bylo u B. v jednom kuse.
Tentokrát nechci miminko snímat ultrazvukem na každé kontrole, takže zatím byl jeden potvrzovací v 9.týdnu a další bude až ve 20. Výsledek NT screeningu je pro nás irelevantní, tak jsme tohle vyšetření vypustili úplně.
Zvláštní bylo, že o sobě klokáně dalo vědět prakticky hned. Tu noc se mi zdálo, že mi cikánka vyvěštila z ruky, že jsem těhotná. A že čekám dvojčata... :) Navíc druhý den jsem se cítila jinak a prostě jsem "věděla". Ač jsem si to doopravdy připustila až o pár týdnů později, kdy jsem se vrátila z nemocnice (klokáňátko zvládlo i operaci slepáku a následná nitrožilní antibiotika) a udělala si teda test. S návštěvou dr. jsem otálela až do 9. týdne a trochu s obavami jsem vyhlížela dvojčata na ultrazvuku. Ale miminko tam bylo jen jedno:)
 |
14. týden |